V uplynulých dnech jsme si ve školní družině vyzkoušeli, jaké to je čelit výzvám, se kterými se denně setkávají lidé s postižením. V rámci speciálního programu jsme malovali nohama a navigovali spolužáka se zavázanýma očima.
Malování nohou bylo zpočátku náročné – zjistili jsme, jak moc jsme zvyklí používat ruce a jak složité je najít jiný způsob, jak vést štětec nebo tužku. Výsledek ale stál za to a některé obrázky byly opravdu povedené!
Dalším úkolem bylo vést kamaráda, který měl zavázané oči, bezpečně po třídě. Tato aktivita nás naučila, jak důležitá je důvěra a přesná komunikace. Uvědomili jsme si, s jakými obtížemi se mohou setkávat nevidomí lidé, a zároveň jsme se učili vzájemně si pomáhat.
Bylo to pro nás velkým ponaučením. Lépe jsme pochopili, jak se cítí lidé s hendikepem, a uvědomili si, jak důležité je mít k sobě navzájem ohleduplnost a respekt.
